Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Vedlejší účinek je jiný než zamýšlený účinek, který byl vyvolán nějakým preventivním, diagnostickým či léčebným zákrokem. Vedlejší účinek může nebo nemusí být škodlivý (někdy může být dokonce i prospěšný!), často záleží na okolnostech. Příklad: Vedlejším účinkem užívání antidepresiv může být ospalost. To by velká část lidí považovala za negativní vedlejší účinek; pokud ovšem člověk trpící depresí má potíže s usínáním, tento konkrétní „vedlejší účinek“ antidepresiva zřejmě uvítá. Viz také nežádoucí účinek.

Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida je zánět sliznice, která vystýlá vedlejší nosní dutiny. Mezi typické příznaky sinusitidy se řadí pocit ucpaného nosu a bolest v obličeji (přesněji řečeno v oblasti výskytu těchto dutin). Dalšími příznaky mohou být horečka, bolest hlavy, zhoršený čich, bolest v krku a kašel. Sinusitida může mít celou řadu příčin, jako je např. infekce, alergie či znečištěné ovzduší. Zánětu vedlejších nosních dutin obvykle předchází zánět nosní sliznice, který je lidově označován jako rýma. Viz také zánět, vedlejší nosní dutiny.

Vedlejší proud kouře je tabákový kouř, který vychází ze zapáleného konce hořícího tabákového výrobku (nejčastěji cigarety, doutníku nebo dýmky). Vedlejší proud kouře je jednou z forem kouře z druhé ruky. Obsahuje nejen nikotin, ale i mnoho škodlivých chemických látek, které způsobují mj. různé typy rakoviny. Vdechování vedlejšího proudu kouře zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic i jiných typů zhoubných nádorů a dalších zdravotních problémů, například kardiovaskulárních a plicních onemocnění. Viz také tabák, kouření, hlavní proud kouře.

Vedlejší nosní dutiny neboli paranazální dutiny (lat. sinus paranasales) jsou vzduchem vyplněné dutiny v několika kostech v přední části lebky – v oblasti kolem nosu, odtud také pochází jejich pojmenování. Jedná se o čtyři páry dutin, které jsou nazvány podle kostí, v nichž se nacházejí: 2× čelní dutina (sinus frontalis) – v kosti čelní, 2× dutiny kosti čichové (sinus ethmoidales) – v kosti čichové, 2× dutina horní čelisti (sinus maxillaris) – v horní čelisti, 2× dutina kosti klínové (sinus sphenoidalis) – v kosti klínové. Všechny výše uvedené dutiny jsou vystlány sliznicí. Ta produkuje hlen, který je odváděn do nosní dutiny (a odtud do hltanu). Obrázek: Vedlejší nosní dutiny – schematický nákres. Každý pár dutin je znázorněn odlišnou barvou: čelní dutina (sinus frontalis) zeleně, dutiny kosti čichové (sinus ethmoidales) modře, dutina horní čelisti (sinus maxillaris) oranžově, dutina kosti klínové (sinus sphenoidalis) růžově. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nos, nosní dutina.

Závažný nežádoucí účinek je nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrozí život, vyžaduje hospitalizaci nebo prodlouží probíhající hospitalizaci, má za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností, nebo se projeví jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků. Viz také nežádoucí účinek, neočekávaný nežádoucí účinek.

Nežádoucí účinek typu A je nežádoucí účinek léčivého přípravku, který vzniká jako následek přehnaného normálního farmakologického účinku léku při běžně používané dávce. Nežádoucí účinky typu A jsou předvídatelné, obvykle jsou závislé na dávce, jsou spojeny s vysokou morbiditou a nízkou mortalitou, a po snížení dávky se zmírní nebo úplně vymizí. Příklady: hypoglykemie po podání inzulinu, hypotenze po podání antihypertenziva. Viz také nežádoucí účinek, nežádoucí účinek typu B.

Nežádoucí účinek léčivého přípravku je odezva na léčivý přípravek, která je nepříznivá a nezamýšlená. Nežádoucí účinek může být již známý nebo dosud nepopsaný. Nežádoucí účinky léčivých přípravků se rozlišují zejména na závažné nežádoucí účinky a neočekávané nežádoucí účinky, a podle předvídatelnosti na nežádoucí účinky typu A a nežádoucí účinky typu B. Podle četnosti výskytu se nežádoucí účinky rozlišují na: velmi časté – vyskytují se u více než 1 z 10 pacientů, časté – vyskytují se u více než 1 z 100 pacientů, méně časté – vyskytují se u více než 1 z 100 až 1 z 1 000 pacientů, vzácné – vyskytují se u více než 1 z 1 000 až 1 z 10 000 pacientů, velmi vzácné – vyskytují se u více než 1 na více než 10 000 pacientů. Viz také vedlejší účinek, nežádoucí událost.

Neočekávaný nežádoucí účinek je nežádoucí účinek, jehož povaha, závažnost nebo důsledek jsou v rozporu s informacemi uvedenými v souhrnu údajů o přípravku u registrovaného léčivého přípravku nebo jsou v rozporu s dostupnými informacemi, například se souborem informací pro zkoušejícího u hodnoceného léčivého přípravku, který není registrován. Viz také nežádoucí účinek, závažný nežádoucí účinek.

Mechanismus účinku je způsob, jakým léčivo nebo jiná látka vyvolává v těle požadovaný účinek. Mechanismus účinku léku může například spočívat v tom, jak ovlivňuje konkrétní cíl v buňce (například nějaký enzym) nebo funkci buňky (například její růst). Znalost mechanismu účinku léku může pomoci získat informace o bezpečnosti léku a o tom, jak bude celkově působit na organismus. Může také pomoci jednak určit správnou dávku léku, jednak vymezit skupinu pacientů, kterým léčba s největší pravděpodobností pomůže.